Ktiš (Březovík, Dobročkov, Ktiš-Pila, Miletínky, Smědeč, Smědeček a Tisovka)

Ktiš

Počet obyvatel (1. 1. 2012): 520

Katastrální plocha (ha): 3718

Počet místních částí: 8

Názvy místních částí: Březovík, Dobročkov, Ktiš, Ktiš-Pila, Miletínky, Smědeč, Smědeček a Tisovka

www.ktis.cz
 

Krátce z historie obce:

  Šumavská vesnice Ktiš se rozkládá asi patnáct kilometrů jihovýchodně od Prachatic, v průměrné výšce 762 metrů nad mořem. Krajina v okolí obce je charakteristická nádhernými lesy, zvlněnou krajinou a množstvím drobných vodních toků.

  Hmatatelným důkazem osídlení v krajině kolem dnešní Ktiše před dvěma tisíci lety jsou dvě archeologická naleziště v blízkém okolí a dokazují, že zde pulzoval život při „staré linecké stezce“ mezi oppidem v Třísově a krajem, kde jsou dnes Lhenice a Netolice již v době Keltů. Když Keltové odešli a do krajiny v blízkosti dnešní Ktiše přišly v devátém a desátém století slovanské kmeny Netoliců a Boleticů, bylo třeba tato sídla propojit komunikací, která by navazovala na dosavadní síť soumarských stezek. Stará Linecká stezka v té době směřovala od Lince přes Leonfelden a Studánky k Vyššímu Brodu a dále přes Zátoň a Přídolí, do Krumlova. Odtud pokračovala dále přes Boletice na Smědeč, kam přicházela i „Volarská stezka.“ Společně dál pokračovaly obě stezky přes Lhenice až do Netolic, kde se sbíhalo pět stezek. O Linecké stezce máme písemné prameny již z roku 903 – 907. Od kdy přesně obchodní stezka fungovala se neví, ale již v letech 1198 a 1215 se Linecká stezka nazývala „stará soumarská cesta“, nebo „stará cesta do Čech.“

  První zmínku o vesnicích (Ktiš, Smědeč) nalezneme v historických pramenech v roce 1310 a náležely ke statkům kláštera Svatá (dnes Zlatá) Koruna. Po uchvácení klášterního majetku Oldřichem z Rožmberka r. 1420 byla Ktiš připojena k panství Český Krumlov, s nímž sdílela další společné osudy. „Srdcem“ obce je kostel sv. Bartoloměje , který byl postaven původně v gotickém slohu společně se založením osady.

  Dnešní znak obce hovoří o těchto skutečnostech – jsou na něm atributy patrocinia kostela ve Ktiši (jde o nůž jako nástroj jeho mučení svatého Bartoloměje, který byl stažen z kůže), tzv. mluvící znamení: zlatá koruna (celá bývalá ktišská rychta byla součástí panství kláštera Zlatá Koruna) a větvička tisu, která symbolizuje výskyt této vzácné dřeviny na celém katastru obce.
 

Zajímavosti a tipy na výlet:

  Značnou část katastrální výměry obce tvoří lesy (cca 50%) a trvalé travní porosty. Pěší turisté mohou navštívit řadu zajímavých lokalit, např. přírodní rezervaci Dobročkovské hadce – svahové louky na hadcovém podkladu s částečně teplomilnou a suchomilnou květenou, nebo přírodní rezervaci Miletínky – borový les přirozeného složení na hadcovém podkladě.