#
#
#
#
#
#
#
#

Navigace

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Strategie MAS Rozkvět

logo IROP

Výzvy MAS Rozkvět

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

Památník Petra Chelčického

Památník P. Chelčického

Regionální partneři

logo svazku obcí Blata CH L mikroregionlogo Podkletí
Linhart MAS BlaNet
logo MAS Šumavsko
Národní síť Zdravých měst kraj
logo logo
CH L ovoce Bio-certifikát Lallinger Winkel

Další sítě a weby

web MAP vzdělávání

logo Linecká stezkayoutube

Portál práce Jižní Čechy

 

 


logo čsksnszm logo

 

 

 

Exporty do RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 2
DNES: 33
TÝDEN: 1828
CELKEM: 827593

Výběr jazyka

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Hořice na Šumavě

Počet obyvatel (1. 1. 2012): 822

Katastrální plocha (ha): 3189

Počet místních částí: 6

Názvy místních částí: Šebanov , Skláře, Mýto, Žestov, Provodice, Hořice na Šumavě; k obci patří také neosídlená území Svíba a Cipín.

www.horicenasumave.cz

Krátce z historie obce:

  Obec Hořice na Šumavě leží 13 kilometrů jihozápadně od Českého Krumlova, lesní a zemědělská půda tvoří přes 90% území obce, zastavěná plocha je pouhých 11,2 ha (0,35 %). Nachází se zde také přírodní rezervace „Žestov“ , důvodem ochrany je zbytek suťového smíšeného lesa s výskytem fytogeograficky významných rostlinných druhů a význačných měkkýšů.

  Počátky obce se datují rokem 1248 (první zmínka o faře), usedlosti byly v majetku pánů z Kosovy Hory. Později se staly majetkem jedné větve Rožmberků a tito je r. 1290 prodali cisterciánskému klášteru ve Vyšším Brodě. Znamená to rovněž počátek kolonizace obyvateli z Rakous a poněmčování, které se v době pobělohorské a třicetileté války prohlubuje, v 19. století je obec téměř celá německá.
 
  10.červen 1945 je prvním dnem historie nových Hořic na Šumavě. Tento den převzali správu až dosud německé obce zástupci vojenské správy v Českých Budějovicích. Odsun německého obyvatelstva (cca 2500 osob) byl zahájen v dubnu 1946. Delší dobu v poválečných letech byly Hořice obcí ryze zemědělskou, když kopcovitý ráz krajiny a kamenitá půda byly vhodné zejména pro volný chov dobytka.


Zajímavosti a tipy na výlet:

  Za prohlídku také stojí historické jádro obce, které je vyhlášeno „Městskou památkovou zónou“. Jako památkově chráněné objekty jsou zapsány: kostel sv.Kateřiny; pranýř s odměrnými mísami na měření desátek (r. 1549); soustava sedmi kamenných kašen (centrální se sochou Jana Nepomuckého), které sloužily pro zásobování obyvatel pitnou vodou a v případě požáru do nich byl vypuštěn přilehlý rybníček; boží muka a dva soukromé domy.

  Jednou z nejvýznamnějších akcí obnovených místních tradic jsou bezesporu Hořické pašijové hry, jejichž počátek sahá až do 13. století, kdy byl jejich vznik úzce spjat s těžkými životními podmínkami poddaného lidu a vírou, že také pro něho nastane vzkříšení, že nastanou lepší časy. Prvé novodobější uvedení Pašijí v Hořicích se datuje rokem 1816. Jejich autorem byl hořický tkadlec a sběratel Paul Gröllhesl, který sepsal text pro pašijové hry s názvem: "Utrpení a smrt našeho Pána Ježíše Krista - truchlohra o pěti jednáních s předehrou". Do r. 1840 se hrávalo o postních nedělích a velikonočních svátcích v sálech místních hospod a bez kostýmů. Tradice her a jejich stoupající úroveň přispěly k tomu, že pověst o nich pronikla daleko za hranice. 25. června 1893 zde bylo otevřeno divadlo (samostatná budova pro 1500 diváků) a v témže roce zde Pašije zhlédlo na 40 000 návštěvníků. Pro nečekaný zájem bylo hned v dalším roce divadlo prodlouženo o další budovu hlediště (celkem na 80 metrů). V období 2. světové války sloužilo divadlo jako skladiště vojenské výzbroje. V roce 1947 se v divadle konají první česky hrané Pašijové hry. Po roce 1948 byly hry zakázány a po té v šedesátých letech zbořena i budova divadla.

  Nápad znovu obnovit jednu z nejstarších tradicí Pašijí v Evropě vzešel z hořické radnice v roce 1990. V témže roce vznikla „Společnost pro obnovu pašijových her v Hořicích na Šumavě“, pro představení je využíván malebný přírodní amfiteátr s pěti sty krytými sedadly.

  Výčet nově vytvořených tradic je pestrý: hořické kulturní léto, Rockfest, stavění obecní máje, Josefská taneční maškarní zábava, masopust …. Z dalších spolků se do nich zapojují především SDH, divadelní spolek Rolnička, pěvecký sbor Alteso Nočesta, skautský oddíl, MS Tetřívek, ČČK…

  V kulturním domě návštěvník nalezne také Muzeum obce, Muzeum Pašijových her a Muzeum rádií.