Libějovice (Černěves, Nestanice)

Libějovice

Počet obyvatel (1. 1. 2012): 463

Katastrální plocha (ha): 1 340

Počet místních částí: 3

Názvy místních částí: Libějovice, Černěves, Nestanice

www.libejovice.cz

Krátce z historie obce:

  Obec Libějovice vznikla na počátku 13. století, ale úrodnost půdy a vhodné životní podmínky lákaly osadníky do tohoto kraje již od pravěku – to naznačuje původní jméno obce Ljubějovici i jména okolních obcí.

  První bezpečně zjištění majitelé Libějovic jsou Malovci, kteří postavili v Libějovicích tvrz. Za jejich vlády zde ve 14. století vznikly četné rybníky. V roce 1557 prodali Malovci Libějovice Vilému z Rožmberka.

  Noví páni na Libějovicích zavedli ve všem lepší a důmyslnější správu. Ovšem při obnově statku bylo mnoho starožitných památek zničeno. I Starý zámek byl v té době přebudován. Každý pán něco k němu přidal nebo ubral nebo změnil, a tak dnes z původní tvrze a původního zámku jsou jen stopy.

  Po smrti Petra Voka připadlo panství Švamberkům, později pak Buquoyům a Schwarzenbergům.

Zajímavosti:

  Libějovický kraj byl osídlen již v dávném pravěku, v nejstarší době bronzové. Svědčí o tom mnoho nalezených a prozkoumaných pohanských pohřebišť. Ve čtrnáctém století před Kristem přišel do jižních Čech z Podunají velký kmen, který své mrtvé pochovával ve velkých kamenných mohylách. Odtud mu archeologové říkají jihočeský lid mohylový. Zde měl kmen všechny podmínky pro svůj primitivní život, poněvadž jižní Čechy byly dosud člověkem nevyužity. Odtud se dal mohylový lid v pohyb do středních Čech, kde sídlil lid únětický. Ten však jak kulturou, tak i životní úrovní byl daleko za lidem mohylovým, a proto též podlehl vyspělejšímu lidu z jižních Čech a před nimi ustoupil. A tak brzo celé Čechy i Morava dostaly se do moci kmenů mohylového lidu.

Tip na výlet:
  Lomec - významný poutní areál. Poutní kostel Jména Panny Marie byl vystavěný v letech 1692 - 1702 hrabětem Buquoyem pro zázračnou sošku Panny Marie s Ježíškem. Kostel patří k významným dílům vrcholného baroka ve střední Evropě. Unikátní centrální oltář s bohatými řezbami je variací na Borrominiho oltář v chrámu sv. Petra v Římě.

  Na Lomec vede hned 7 cest. Není to sice tolik jako do Říma, ale je přece jen úctyhodné číslo. Jedna z nich, po které z Vodňan na Lomec chodíval básník Julius Zeyer, nese dnes název "Zeyerova stezka". Podél další přístupové cesty k Lomci se nachází skupina slovanských mohyl ze 7.–10. století. Jde o největší a nejzachovalejší mohylové naleziště v jižních Čechách. Okolí Lomce je navíc chráněnou památková zónou krajinného celku Libějovicko-Lomecko. Místo je také významnou křižovatkou cyklotras. A tak nemáte-li čas jet do Itálie za církevními památkami, může se stát Lomec důstojnou náhradou.