Navigace

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Strategie MAS Rozkvět 2021-2027

Strategie MAS Rozkvět 2021-2027

Strategie MAS Rozkvět 2014-2020

logo IROP

nzu light

Spolupráce MAS

web MAP vzdělávání

logo Linecká stezka

Interreg AT-CZ

Cisterscapes
logo Eduzměna logo čsksnszm logoSpolupráce PRV

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

Památník Petra Chelčického

Památník P. Chelčického

Regionální partneři

logo svazku obcí Blata CH L mikroregionlogo Podkletí
Linhart MAS BlaNet
logo MAS Šumavsko
Národní síť Zdravých měst kraj
logo logo
CH L ovoce Bio-certifikát Lallinger Winkel

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:5
DNES:175
TÝDEN:922
CELKEM:1470226

Výběr jazyka

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Hořice na Šumavě

Počet obyvatel (1. 1. 2012): 822

Katastrální plocha (ha): 3189

Počet místních částí: 6

Názvy místních částí: Šebanov , Skláře, Mýto, Žestov, Provodice, Hořice na Šumavě; k obci patří také neosídlená území Svíba a Cipín.

www.horicenasumave.cz

Krátce z historie obce:

  Obec Hořice na Šumavě leží 13 kilometrů jihozápadně od Českého Krumlova, lesní a zemědělská půda tvoří přes 90% území obce, zastavěná plocha je pouhých 11,2 ha (0,35 %). Nachází se zde také přírodní rezervace „Žestov“ , důvodem ochrany je zbytek suťového smíšeného lesa s výskytem fytogeograficky významných rostlinných druhů a význačných měkkýšů.

  Počátky obce se datují rokem 1248 (první zmínka o faře), usedlosti byly v majetku pánů z Kosovy Hory. Později se staly majetkem jedné větve Rožmberků a tito je r. 1290 prodali cisterciánskému klášteru ve Vyšším Brodě. Znamená to rovněž počátek kolonizace obyvateli z Rakous a poněmčování, které se v době pobělohorské a třicetileté války prohlubuje, v 19. století je obec téměř celá německá.
 
  10.červen 1945 je prvním dnem historie nových Hořic na Šumavě. Tento den převzali správu až dosud německé obce zástupci vojenské správy v Českých Budějovicích. Odsun německého obyvatelstva (cca 2500 osob) byl zahájen v dubnu 1946. Delší dobu v poválečných letech byly Hořice obcí ryze zemědělskou, když kopcovitý ráz krajiny a kamenitá půda byly vhodné zejména pro volný chov dobytka.


Zajímavosti a tipy na výlet:

  Za prohlídku také stojí historické jádro obce, které je vyhlášeno „Městskou památkovou zónou“. Jako památkově chráněné objekty jsou zapsány: kostel sv.Kateřiny; pranýř s odměrnými mísami na měření desátek (r. 1549); soustava sedmi kamenných kašen (centrální se sochou Jana Nepomuckého), které sloužily pro zásobování obyvatel pitnou vodou a v případě požáru do nich byl vypuštěn přilehlý rybníček; boží muka a dva soukromé domy.

  Jednou z nejvýznamnějších akcí obnovených místních tradic jsou bezesporu Hořické pašijové hry, jejichž počátek sahá až do 13. století, kdy byl jejich vznik úzce spjat s těžkými životními podmínkami poddaného lidu a vírou, že také pro něho nastane vzkříšení, že nastanou lepší časy. Prvé novodobější uvedení Pašijí v Hořicích se datuje rokem 1816. Jejich autorem byl hořický tkadlec a sběratel Paul Gröllhesl, který sepsal text pro pašijové hry s názvem: "Utrpení a smrt našeho Pána Ježíše Krista - truchlohra o pěti jednáních s předehrou". Do r. 1840 se hrávalo o postních nedělích a velikonočních svátcích v sálech místních hospod a bez kostýmů. Tradice her a jejich stoupající úroveň přispěly k tomu, že pověst o nich pronikla daleko za hranice. 25. června 1893 zde bylo otevřeno divadlo (samostatná budova pro 1500 diváků) a v témže roce zde Pašije zhlédlo na 40 000 návštěvníků. Pro nečekaný zájem bylo hned v dalším roce divadlo prodlouženo o další budovu hlediště (celkem na 80 metrů). V období 2. světové války sloužilo divadlo jako skladiště vojenské výzbroje. V roce 1947 se v divadle konají první česky hrané Pašijové hry. Po roce 1948 byly hry zakázány a po té v šedesátých letech zbořena i budova divadla.

  Nápad znovu obnovit jednu z nejstarších tradicí Pašijí v Evropě vzešel z hořické radnice v roce 1990. V témže roce vznikla „Společnost pro obnovu pašijových her v Hořicích na Šumavě“, pro představení je využíván malebný přírodní amfiteátr s pěti sty krytými sedadly.

  Výčet nově vytvořených tradic je pestrý: hořické kulturní léto, Rockfest, stavění obecní máje, Josefská taneční maškarní zábava, masopust …. Z dalších spolků se do nich zapojují především SDH, divadelní spolek Rolnička, pěvecký sbor Alteso Nočesta, skautský oddíl, MS Tetřívek, ČČK…

  V kulturním domě návštěvník nalezne také Muzeum obce, Muzeum Pašijových her a Muzeum rádií.